Vzpomínky zůstanou

9. listopadu 2008 v 0:00 | David K. |  Můj příběh - Vzpomínky zůstanou

Vzpomínky zůstanou




Dnes 9.11.2008 je to rok co odešel z našeho světa můj milovaný a odvážný tatínek. A především hrdina. Přesně před rokem 9.11.2007 mě a mamince zemřel náš tatínek a manžel. Proč píšu hrdina? Protože opravdu byl. Staral se o naši rodinu krásně,odvážně a hrdinsky. Bojoval až do svých konečných sil...přes nemoc jezdil dál na svém milujícím kole. Dál chodil za svým koníčkem na zahradu, kterou miloval. Dělal pro naši rodinu tolik věcí, že se to sem ani nevejde napsat. Ten kdo potřeboval s něčím pomoci, tak vždycky šel a pomohl. Vždycky se na tátu dalo spolehnout. Byl to člověk ve kterém jsem viděl statečného chlapa ! Chlap a manžel jak má být ! Proto píšu hrdina. Některé z vás to možná nic neříká, protože jste ho neznaly, ale ten kdo ho poznal nebo znal, tak ví o čem tu píšu.

Utekl rok a stále mě a mojí mamce bolí srdce Je to těžké takhle žít a každý den se probouzet s tím, že tu není náš táta Ale jedno vím jistě. Když někdo umře,neznamená to,že odejde... Pravda je taková, že když někdo odejde, někdo hodně blízký, tak to člověk odmítá přijmout. Jedině naše duše je s tím srovnaná a vlastně vyrovnaná,protože jinak to ani nemůže být. Zůstávají vzpomínky a obrázky, které máme napsané do naší duše. Pravda je i to, že k životu patří prohry i VÍTĚZSTVÍ. A Pro nás všechny platí jediná možnost BOJOVAT! Věřte, ten kdo odešel nás vlastně nikdy neopouští. Ani můj táta tak ani někdo jiný koho jste měli rádi. Začátkem článku jsem psal sám osobně ale něco je tu napsané i od jednoho človíčka, kterého moc neznám ale určitě si tu cestu najdeme a budeme si navzájem pomáhat. Když jsem si četl právě jeho článek, který jsem vložil, tak jsem si uvědomil pár věcí...má pravdu a moc mu vděčím že to napsal. Moc mi to pomohlo a děkuji za pomoc.

Toto video jsem udělal pro čest svému tatínkovi, který tu není mezi námi. Je to závod který jsem jel právě na čest. Sice jsem nevyhrál ale jsem moc štastný že jsem bojoval. Bylo to těžký ale i přes slzy jsem dojel.....a to je to hlavní.....dojed.

Čest mému tatínkovi a děkuji všem kteří byli s námi na pohřbu, protože toho dne si nesmírně vážim....vážim si toho kdo tam byl a vím že vás měl moc rád !!! Byla s ním sranda a ta mi moc chybí

Miluji tě tatínku můj milovaný...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ivana ivana | E-mail | 10. listopadu 2008 v 22:45 | Reagovat

Krásně napsané.Mluvíš mi ze srdce.Přestože jsem  Tvého  tatínka neznala, určitě to byl správný  člověk, tak jako můj.Vzpomínky nám už nikdo nikdy nevezme.Ty  zůstanou.Neodešel,je tady s námi a dává pozor na náš život.Měli jsme čest, být jeho děti a strávit  část svého života s ním.       ivana

2 Čcho Čcho | Web | 6. prosince 2008 v 15:32 | Reagovat

To mi je ľúto...

3 Jana Jana | E-mail | 24. dubna 2009 v 8:19 | Reagovat

Krásný a dojemný......

4 Tom Tom | 11. července 2009 v 11:40 | Reagovat

Je to od Tebe moc krásný..

5 drazic drazic | E-mail | Web | 16. července 2009 v 22:35 | Reagovat

[4]: Tome...děkuji...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.